Jak prosadit  neprosaditelné

21.06.2020

Americký sociolog Joseph P. Overton (1960-2003), bývalý viceprezident centra Mackinac Center for Public Policy formuloval politickou "teorii změn představ o problematice veřejného mínění". Technologii společensko-mediální manipulace (změny společenských postojů), na konci které je ve společnosti prosazeno to, co dříve nebylo myslitelné. V rámci ní lze diskutovat o čemkoli tak dlouho až je společnosti nemyslitelné téma nakonec akceptováno a případně i legislativně ukotveno.

Tato technologie byla po jeho smrti podle něj pojmenována Overtonovo okno. Podle ní existuje pro každou myšlenku nebo společenský problém tzv. okno možností. V rámci něj lze nebo nelze o myšlence široce diskutovat, otevřeně ji podporovat, propagovat a snažit se ji ukotvit legislativně. Okno se posouvá ze stádia "nemyslitelného", tzn. veřejné morálce úplně cizího a zcela zavrženého, do stádia "aktuální politiky", tj. stává se široce posuzovatelným, přijímaným masovým vědomím a fixovaným v zákonech.

Overton tak popsal spolehlivý způsob, který umožňuje legalizovat naprosto jakoukoliv myšlenku. Tedy takovou posloupnost činů, jejichž realizace vede k požadovanému cíli.

Nejedná se, ale o nějaké vymývání mozků - technologie je mnohem delikátnější. Postupná systémová aplikace je efektivní proto, že jí pomáhá nenápadnost jejího působení na společnost, která se stává její obětí. 

Rozeberme si na jednom příkladu, jak začíná společnost krok za krokem nejprve s diskusí o něčem nepřijatelném, posléze to považuje za vhodné, a nakonec se s novým zákonem smiřuje a zaštiťuje kdysi nemyslitelné.

Zvolme si tedy nyní něco naprosto nepředstavitelné. Řekněme třeba kanibalismus, tj. myšlenku legalizovat právo občanů na pojídání jeden druhého.

Všem je jasné, že momentálně zatím není možnost propagovat kanibalismus, protože se společnost postaví proti. Taková situace znamená, že problém legalizace kanibalismu se nachází v nulovém stadiu "okna možností" a podle Overtonovy teorie ji lze označit za "nemyslitelnou".

Model nám ukáže situaci, jak ono "nemyslitelné" bude realizováno, projde-li všechny fáze "oken možností".

Fáze 1 - nepřijatelné, ale mluvme o tom

Téma kanibalismu je ve společnosti zatím ještě nepříjemné a zcela nepřijatelné. Uvažovat o tomto tématu není žádoucí ani v médiích, ani ve slušné společnosti. Zatím je to jev nemyslitelný, absurdní a zakázaný. Abychom uvedli do souladu první pohyb Overtonova okna, je nutné přesunout téma kanibalismu z oblasti radikálního do oblasti možného.

Vždyť máme přece svobodu slova, tak proč bychom nesměli pohovořit právě o kanibalismu? Vše je dovoleno studovat a vše mohou vědci zkoumat: pro vědu přece neexistují žádná tabuizovaná témata. Existuje-li tedy taková možnost, svolá se etnologické sympozium na téma "exotické rituály polynéských domorodců". A pak se během něj bude diskutovat o historii tohoto tématu, budou uskutečněny pokusy představit si ho z vědeckého úhlu pohledu. A tím dostaneme o kanibalismu hodnověrné informace.

Fáze 2 - desakralizace (odposvátnění)

Vidíte, ukázalo se, že o lidojedství lze hovořit věcně a přitom zůstávat v rámci vědecké slušnosti.

Overtonovo okno se posunulo. Tímto je zajištěn posun od nepřijatelného negativního postoje společnosti ke vztahu mnohem pozitivnějšímu.

Současně s pseudovědeckou debatou se musí bezpodmínečně objevit nějaké "společenství radikálních kanibalů". Nevadí, bude-li aktivní pouze na internetu, neboť takových lidojedů si určitě všimnou a budou je citovat ve všech hlavních médiích.

Jedná se o další možnost vyjádření. Takové “zrůdy se zvláštní genezí” jsou potřebné k vytvoření obrazu radikální hrozby. Oproti jinému strašáku ‒ např. "fašizujícím radikálům, vyzývajícím spalovat na hranicích takové jako jsou oni" ‒ ti budou označeni "nedobrými kanibaly". A k tomu na začátek ještě stačí publikovat nějaké příběhy o tom, co si myslí o pojídání lidského masa třeba "britští vědci", popř. nějaká jiná vědecká autorita.

Výsledkem prvního posunu Overtonova okna se stalo, že nepřijatelné téma bylo uvedeno do oběhu, tabu se desakralizovalo a jednoznačnost problému byla zbourána.

Fáze 3 - nahrazení původního výrazu eufemismem a vytvoření podpůrného precedentu

V následujícím kroku se "okno" posunuje dále a téma kanibalismu se přesunuje z radikální oblasti do oblasti možného.

V tomto stádiu pokračujeme v citacích vědeckých autorit. Přece se nemůžeme odvracet od vědeckých znalostí o lidožroutech? Každý, kdo odmítne na toto téma diskutovat, musí být ocejchován jako svatoušek a pokrytec.

V této fázi je dále nutné, aby bylo pro kanibaly vymyšleno mírnější označení, aby se odpůrci všeho druhu neodvažovali věšet na jinak myslící nálepku "Kanibal".

Vytvoření eufemismu, tedy nahrazení nepříjemné skutečnosti výrazem jemnějším je velmi důležitý moment a pro legalizaci nemyslitelného nápadu je tato záměna nutná.

Pojem kanibalismus již tedy neexistuje. Bude zaměněn třeba na antropofagii. Nicméně i tento výraz bude brzy nahrazen ještě jednou, protože i toto označení bude považováno za urážlivé.

Cílem vymýšlení nových pojmů je odvést pozornost od podstaty problému, odtrhnout formu slova od jeho obsahu a zbavit se tak svých ideologických odpůrců. Kanibalismus se změní na antropofagii, a poté třeba na antropofilii podobně jako zločinec mění příjmení a pas, aby unikl nežádoucí pozornosti.

Souběžně s hrou na jména probíhá vytvoření podpůrného precedentu ‒ historického, mytologického, aktuálního nebo jen vymyšleného, co je však hlavní ‒ legitimního. Bude objeven nebo vymyšlen jako "důkaz" toho, že antropofilie může být v podstatě uzákoněna.

"Vzpomínáte si na legendu o obětavé matce, jež napojila žízní umírající děti vlastní krví?" "O historii antických bohů, kteří pojídali všechny po sobě, u Římanů to bylo přece normální!" "Tím více u křesťanů nám blízkých je s antropofilií vše v naprostém pořádku! Dosud rituálně pijí krev a jí maso svého boha. Z toho přece křesťanskou církev neobviňujete?

Hlavním úkolem této etapy je alespoň částečně vyloučit pojídání lidí z trestního postihu. Alespoň jednou v historickém okamžiku.

Fáze 4 - z možného do racionálního

Poté, co je poskytnut legitimní precedent, objevuje se možnost posunout Оvertonovo okno z oblasti možného do oblasti racionálního. Jedná se o třetí etapu. Na tomto místě je rozmělnění společného problému završeno.

"Touha je u lidí geneticky zakódována, spočívá v lidské podstatě".

"Někdy je nezbytné sníst člověka, protože existují nepřekonatelné okolnosti".

"Přece existují lidé, kteří si přejí, aby je snědli".

"Аntropofilové byli vyprovokováni!"

"Zakázané ovoce je vždy sladké".

"Svobodný člověk má právo se rozhodnout, co má sníst".

"Neskrývejte informace, ať každý ví, kdo je kdo ‒ аntropofil nebo аntrofob".

"Je vůbec v аntropofilii něco škodlivého? Škodlivost není prokázána".

V povědomí veřejnosti se díky tomu uměle vytvoří, "bitevní pole" a na obou stranách se nepochopitelným způsobem náhle vynoří radikální příznivci a radikální odpůrci lidojedství.

Skutečné nepřátele, tj. normální lidi, kteří nechtějí být lhostejní k porušení tabu lidojedství, se snaží nyní vměstnat mezi radikální strašáky a zapsat do radikálních nepřátel. Role těchto strašáků spočívá v aktivním vytváření obrazu šílených psychopatů ‒ agresivních, fašizujících nepřátel antropofilie, vyzývajících spálit zaživa lidožrouty apod. Prostor v médiích je zajištěn všem vyjmenovaným, kromě skutečných odpůrců legalizace.

Sami tzv. аntropofilové zůstávají, ale jakoby uvnitř hrozeb "v oblasti intelektu a vědy", odkud se vším patosem zdravého rozumu a lidskosti odsuzují "fašisty všeho druhu".

Vědci a novináři v této fázi dokazují, že se lidstvo v průběhu své historie čas od času pojídalo navzájem ‒ a že je to tedy normální. Nyní je možné téma аntropofilie přesunout z oblasti racionální do kategorie populární. Оvertonovo okno se posunuje dále dopředu.

Fáze 5 - popularizace

Následně je nezbytné, aby byla popularizace kanibalismu podpořena i populárním obsahem, vhodnými historickými a mytologickými osobnostmi a podle možností i těmi současnými, mediálními.

Аntropofilie masivně proniká do aktuálních zpráv a talkshow. Lidé jsou pojídáni v nových filmech, v textech písní a videoklipech.

Jeden z triků popularizace se nazývá "Rozhlédněte se kolem sebe!"

"Copak jste netušili, že jeden známý skladatel je ... antropofil?"

"I jeden známý scénárista byl po celý život antropofilem a dokonce byl za to stíhán." "A kolik jich sedělo v blázinci! Kolik milionů vyhnali a zbavili občanství! ... Mimochodem, jak se vám líbí nový klip skupiny XY "Eat your baby"?

Již propracované téma je v této fázi uváděno mezi TOP tématy a poté se nezávisle samoreprodukuje v masmédiích, showbyznysu a v politice.

Další efektivní způsob je vést o jádru problému aktivní a prázdné rozhovory na úrovni informačních operátorů (novinářů, známých televizních osobností, veřejných aktivistů apod.). Z diskuse jsou nyní vyloučeni odborníci.

V okamžiku, kdy se už všichni začnou nudit a diskuse o daném problému zajde do slepé uličky, přichází vybraný odborník a říká: "Pánové, ve skutečnosti je všechno úplně jinak. A nejde ani tak o to, ale o toto" - a určuje mezitím nový směr a tendenci, která se řídí posunem okna.

K ospravedlnění zastánců legalizace se využívá zlidšťování zločinců pomocí formování jejich pozitivního obrazu, který nemá nic společného s charakteristikou zločince.

"Jsou to tvůrčí lidé. Snědl svou ženu. No a co?"

"Oni opravdu milují své oběti. Jíst, znamená milovat!"

"U аntropofilů je zvýšené IQ, v ostatním dodržují přísnou morálku".

"Аntropofilové jsou sami obětí, jejich život je k tomu donutil".

"Vychovali je takto".

Takovéto témata se následně stanou obsahem populárních talkshow.

"Budeme vám vyprávět tragický příběh lásky! Chtěl jí sníst! I ona chtěla totéž! Kdo jsme my, abychom je soudili? Možná je to láska? Kdo jste vy, abyste stáli na cestě lásce?!"

Fáze 6 - z kategorie populární do sféry aktuální politiky

Posunujeme se k šesté fázi pohybu Оvertonova okna. Téma je připraveno na možnost přesunout ho z kategorie populární do sféry aktuální politiky.

Začíná příprava právního rámce. Lobistické skupiny a neziskové organizace se nyní ve vládě konsolidují a vystupují ze stínu. Jsou publikovány sociologické průzkumy prokazující údajně vysoké procento zastánců legalizace kanibalismu. Politici začínají s pokusem veřejně se vyjádřit na téma zákonodárného ukotvení tohoto tématu. Do veřejného vědomí zavádějí nové dogma "zákaz pojídání lidí je zakázán". Toto je specialita liberalismu ‒ projev tolerance jako zákaz tabu.

Společnost je během této poslední fáze pohybu okna z kategorie "populární" do "aktuální politiky" zlomena. Nejaktivnější část bude v kladení odporu proti zákonodárnému ukotvení ještě ne tak dávno nepředstavitelného tématu ještě chvíli pokračovat. Celkově je však již společnost zlomena. Souhlasila s vlastní porážkou.

Jsou přijaty zákony, změněny normy lidské existence. Dále se toto téma nevyhnutelně dobere i do škol a mateřských školek, a to znamená, že následující pokolení obecně vyroste bez šance na jiný názor.

Je možné něco proti tomu dělat?

Nejsnáze se Overtovo okno posunuje v tolerantní společnosti. Tedy ve společnosti, která nemá žádné ideály a v důsledku toho jasné rozdělení dobra a zla

Opírá se o "všedovolenost".

Neexistuje tabu.

Neexistuje nic svatého.

Neexistuje pojetí posvátnosti a již samotná diskuse o ní je zakázána.

Existuje tzv. "svoboda slova", která byla přeměněna na svobodu ztráty lidskosti. Postupně se tak odstraňuje a posouvá rámec, ohraničující společnost od jejího sebezničení. 

Jak se zpívá v písni Richarda Müllera Braroko: "Zem, která nemá své nebe, ztratila všechno - i sebe"...

Uvažuješ-li co s tím? Že sám nejsi schopen nic změnit - máš pravdu. Člověk sám jako jednotlivec zde nezmůže opravdu naprosto nic.

Osobně jsme však povinní i přesto vše zůstat nadále lidmi. Člověk je totiž schopen najít řešení jakéhokoli problému. A co nezmůže jeden, udělají lidé, kteří jsou spojeni společnou myšlenkou. A to nám dává naději.

--- oOo ---

Připadal vám tento příklad jako zcela absurdní? Zkuste si místo něj klidně dosadit jakékoliv jiné kontroverzní téma, které rezonuje v současném světe a pokuste se identifikovat zda-li a případně ve které fázi Overtonova okna se nachází ... možná budete překvapeni co objevíte ...